  +420 412 536 013  apisabel@seznam.cz |
|
| Děčínský Sněžník | |||
| Děčínský Sněžník (německy Hoher Schneeberg) (724 m) je pískovcová stolová hora, zvedající se 7 km severozápadně od města Děčína. Představuje nejvyšší vrchol geomorfologického okrsku Sněžnická hornatina, celého celku Děčínská vrchovina, jakož i CHKO Labské pískovce a čtvrtý nejvyšší vrchol okresu Děčín. | |||
 |
Nejvýznamnějším kruhovým výhledovým bodem je 33 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1864, jedna z nejstarších na území ČR. Rozhledna je chráněna jako kulturní památka. V roce 1992 prošla zchátralá a uzavřená věž celkovou rekonstrukcí a byla znovu zpřístupněna veřejnosti. | ||
| Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. řádu, kterou pro potřeby rakouských, saských a pruských zeměměřičů nechal svým nákladem zbudovat majitel panství hrabě František Antonín Thun, od samého počátku však slouží i turistickému ruchu. | |||
| Z okrajů vrcholové plošiny se na mnoha místech otevírá daleký rozhled na Lužické hory i Českosaské Švýcarsko, vyhledávané jsou z Drážďanské vyhlídky na druhém konci plošiny viditelné Drážďany na severozápadě a Koňská hlava na východě. | |||
| Vzdálenost: cca 16 km | |||
| Labské pískovce | |||
| Chráněná krajinná oblast Labské pískovce byla vyhlášena dne 27. června 1972, její rozloha je 243 km2. Rozprostírá se severně od Českého středohoří - zhruba od obce Petrovice a Tiských stěn na západě, dále přes Děčín až po Chřibskou na východě. | |||
| Povrch tvoří pískovce křídového stáří. Počet skalních útvarů v krajině je srovnatelný s národními parky v USA v Arizoně a Utahu, avšak na západě USA jsou skalní útvary vlivem suchého klimatu obnažené, zatímco v Labských pískovcích jsou pokryté lesy. | |||
| Současná podoba území se začala vytvářet v období svrchní křídy na konci druhohor, kdy byla zdejší krajina zaplavena mořem. |  |
||
| Po ústupu moře zůstala vrstva pískovců o tloušťce 350 - 420 m. V období třetihor byly pískovcové vrstvy vyzdviženy nad původní úroveň a následným střídáním ledových a meziledových dob spolu s říční erozí byly pískovcové skály vymodelovány do současné podoby. | |||
| Vyhledávanými a oblíbenými místy Labských pískovců jsou např. Tiské stěny, Pravčická brána, Kaňon Labe, vyhlídka Belvedér, stolová hora Děčínský Sněžník a mnohá další. | |||
| Vzdálenost: od 10 do 60 km | |||
| Tiské stěny | |||
| Tiské stěny jsou pískovcové skalní město a přírodní památka poblíž obce Tisé v okrese Ústí nad Labem, leží v nejzápadnější části Labských pískovců, v blízkosti národního parku České Švýcarsko. Dělí se na dvě části – Velké a Malé Tiské stěny, je jimi vedena naučná stezka Tiské stěny. Tiské stěny byly navrženy jako ptačí oblast do soustavy Natura 2000. | |||
| Stejně jako celé Labské pískovce, i Tiské stěny vznikly přibližně před 85–100 miliony let v období druhohor. | |||
 |
Nejvyšší bod Tiských stěn dosahuje nadmořské výšky 613 metrů, jednotlivé vrcholky se tyčí do výše 70 metrů, jsou ojedinělé svou rozlohou i rozličností skalních útvarů. | ||
| Pískovcové skalní útvary najdeme také poblíž obcí Libouchec a Rájec. Místní skalní věže jsou vynikajícím terénem pro horolezce a jsou často vyhledávány tuzemskými i zahraničními turisty. | |||
| Vzdálenost: cca 20 km | |||
| Pravčická brána |
| Pravčická brána se nachází nedaleko obce Hřensko. Svými rozměry (výškou otvoru 16 m, rozpětím oblouku u dna 26,5 m a šířkou mostu 8 m) je největším přírodním skalním mostem v Evropě, národní přírodní památka. |
| Je považována za nejkrásnější přírodní útvar Českého Švýcarska a tvoří symbol celé oblasti. |
 |
| Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masivu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. |
| Tři oblíbené vyhlídky vám otevřou jedinečný pohled na okolí Pravčické brány, Křídelní stěny, Václavskou stěnu, Stříbrné stěny, na čedičový kužel Růžovského vrchu a mnohá další atraktivní místa. |
| Výletní zámeček "Sokolí hnízdo", který se zde nachází, nechal vystavět tehdejší majitel panství kníže Edmund Clary-Aldringen roku 1881. Dnes tu najdete stylovou dobovou restauraci s původními malbami a obložením stěn, muzeum Národního parku České Švýcarsko a informační centrum, v prvním patře galerii fotografa Juliuse Puflera. |
| Vzdálenost: cca 15 km |
| Kaňon Labe | |||
| Kaňon řeky Labe, který se rozkládá mezi Děčínem a Hřenskem, je od r. 2010 národní přírodní rezervace. Je součástí CHKO Labské pískovce, jejíž je nejcennější částí. Jedná se o nejmohutnější pískovcový kaňon Evropy, vytvořený erozní činností řeky Labe. | |||
| Z Evropského hlediska se jedná o významný biokoridor - propojení se Severoněmeckou nížinou, až k atlantickým oblastem, tvořící biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. |  |
||
| Nádherný výhled na řeku a okolní skály nabízí vyhlídka Belvedér. Vede tudy naučná stezka NS Kaňon Labe. Vede z Děčína na Belvedér u Labské Stráně, je dlouhá 10 km a má 8 zastavení s informačními panely. | |||
| Nejkrásnější pohled na celé území je zejména z vyhlídek Belvedér a Růžový hřeben, v okolí vede několik značených cyklotras. | |||
| Vzdálenost: od 10 do 60 km | |||
| Vyhlídka Belvedér | |
| Vyhlídka Belvedér je nejstarší a jednou z nejhezčích vyhlídek v Českém Švýcarsku s nádhernými výhledy na Labský kaňon. Jedná se o je upravenou skalní terasu s nádhernou vyhlídkou do údolí řeky Labe. | |
| Vyhlídková terasa se nalézá asi 130 m vysoko nad řekou Labe u obce Labská Stráň asi 3 km jižně od Hřenska. | |
 |
Vyhlídku Belveder nechal postavit František Karel Clary-Aldringen na počátku 18. století i s příjezdem z obce Bynovec. Sloužila jako místo pro koncerty. |
| V blízkosti terasy s vyhlídkou se nalézá bývalý hostinec, nyní hotel Belveder. | |
| Na vyhlídku vede 10 km dlouhá naučná stezka NS Kaňon Labe z Děčína. | |
| Z vyhlídkové skalní terasy uvidíte Dolní Žleb, severní Německo, stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone, skalní hřbet Schrammsteine a Grosse Winterberg. | |
| Vyhlídka Belveder je přístupná z Labské Stráně po turistické značce, po bývalé kočárové cestě z Bynovce nebo od přívozu v Dolním Žlebu. Je dostupná i autem. | |
| Vzdálenost: cca 15 km | |
| Stoličná hora | |||
| Stoličná hora (též Kvádrovec, Kvádrberk, německy Quaderberg) je stolový vrch u Děčína v Českém Švýcarsku, tyčí se bezprostředně severně od města Děčín. | |||
| Západní úbočí kopce sbíhá k řece Labi, která zde na Stoličné hoře vstupuje do svého hlubokého zářezu. Na severu je kopec ohraničen Laubenskou soutěskou, ve které se do Labe vlévá Loubský potok. |  |
||
| Na jižní straně náhorní plošiny je vyhlídková terasa, známá jako Císařská vyhlídka. Z Císařské vyhlídky je malebný výhled na děčínskou kotlinu až do výšin nedalekého Středohoří. Jedná se o jednu z nejlepších vyhlídek v Českém Švýcarsku. |
|||
| Vzdálenost: cca 4,5 km | |||
| Soutěsky v Hřensku | |||
| Soutěsky Hřensko - Edmundova a Divoká Soutěska, to je nádherná plavba na lodičkách po dolním toku řeky Kamenice. Jedná se o jednu z největších atrakcí NP České Švýcarsko. | |||
 |
Úsek Edmundovy soutěsky byl provizorně zpřístupněn Franzem Clarem (obchodník z Hřenska) už v roce 1889 systémem dřevěných ukotvených plovoucích lávek a chodníčků. Na žádost Horského spolku pro České Švýcarsko bylo v r. 1890 přikročeno k úplnému zpřístupnění soutěsky Edmundem Clary-Aldringenem. Divoká soutěska byla zpřístupněna a otevřena v roce 1898. | ||
| Soutěsky jsou přístupné pouze jízdou na pramicích. Je možné se plavit jak po proudu, tak i proti proudu. Délka Edmundovy (Tiché) Soutěsky je 960 metrů a Divoké Soutěsky 450 metrů. Jízda trvá v Tiché soutěsce 20 minut a v Divoké 15 minut. | |||
| Vzdálenost: cca 15 km | |||
| Panská skála | |||
| Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. | |||
| Kamenné varhany vznikly sloupcovou odlučností čediče při tuhnutí magmatu. Pravidelně vyvinuté čtyř- až šestiboké sloupce jsou až 15 m dlouhé a v průměru mají okolo 20 - 25 cm. |
 |
||
| Uprostřed návrší stojí téměř svisle, ale směrem do stran se postupně sklánějí, a protože jsou uspořádány podle výšky jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany. Panská skála byla vyhlášena Národní přírodní památkou. |
|||
| Skála byla využita jako kulisa při natáčení filmové pohádky Pyšná princezna v roce 1952. | |||
| Vzdálenost: cca 25 km | |||
| Rozhledna Sokolí vrch | |
| Rozhledna stojí na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 512 m nad Děčínskou kotlinou, asi 4 km od města Děčín. Z vrcholu i z rozhledny se nabízí nádherný výhled do kraje. | |
 |
Původní záměr byl vystavět zde pouze vysílač společnosti T-mobile, přesto zde v roce 2004 byla zbudována rozhledna. |
| Celková výše vysílače je 51 metrů, který má ve výšce 31 metrů kruhový vyhlídkový ochoz - touto výškou se řadí na 2. místo mezi rozhlednami v severních Čechách. K přístupu nahoru slouží točité schodiště se 162 schody. | |
| Za bezmračného počasí je možno vidět celé město Děčín a jeho přilehlé městské části. Dále je možno spatřit rozhlednu Sněžník, nacházející se na pomezí hranic ČR a Německa. | |
| K rozhledně vás dovede zelená turistická značka z obce Huntířov nebo po stejné značce z Děčína. | |
| Autobusové spojení : Děčín - Dobrná - vystoupit na zastávce Dobrná, obecní úřad. Autem je dostupnost též velmi dobrá, je možnost zaparkování přímo pod rozhlednou. |
|
| Vzdálenost: cca 10 km | |
| Rozhledna Janov u Hřenska | |
| Železnou rozhlednu s krásným výhledem do Česko-saského Švýcarska najdete v obci Janov mezi Hřenskem a Labskou Strání. Jde o typizovanou konstrukcí mobilních operátorů, která slouží zároveň jako turistická rozhledna. | |
| Snahou radnice v Janově bylo zároveň se stavbou vysílače nabídnout návštěvníkům obce také turistické lákadlo. |  |
| Samotná věž byla postavena na konci roku 2013 a nese zařízení tří mobilních operátorů. Ke zpřístupnění vyhlídkového ochozu turistům došlo v úterý 17. prosince 2013, slavnostně pak v sobotu 26. dubna 2014. | |
| Celková výška rozhledny je 40 m, vyhlídka se nachází ve 30 metrech. Přístup na vyhlídku je po 160 schodech. Z rozhledny je jako na dlani vidět Děčínský Sněžník, krásný výhled je i na Stříbrné stěny a Pravčickou bránu a samozřejmě na okolní obce. Vidět můžete také Růžovský vrch, Lužické hory a saskou stranu národního parku, jako například pevnost Königstein. Za dobrého počasí se odtud dá dohlednout také na Ještěd (Liberec). |
|
| Rozhledna se nachází na žluté turistické stezce z Hřenska, která dále pokračuje do indiánské vesničky Rosehill v Hájenkách a do Divoké soutěsky řeky Kamenice v Hřensku. | |
| Vzdálenost: cca 16 km | |
| Indiánská vesnička Rosehill | |
| Vesnička se nachází v malebné krajině CHKO Labské pískovce v obci Růžová na Děčínsku. Uvidíte zde osadu prérijních indiánů - stylově vybavené interiéry indiánských týpí, repliky původních indiánských oděvů, hraček, zbraní, hudebních nástrojů a věcí denní potřeby. Indiánská vesnička vám odkryje život původních obyvatel Severní Ameriky, zejména prérijních indiánů (kmeny Sioux, Šajeni, Arapahové, Černonožci a další) z přelomu 18. a 19. století. Dozvíte se zde mnoho zajímavého o indiánském životě. Můžete si zastřílet z luku, hodit kopím a tomahawkem, zabubnovat na buben, vyrobit si lapač snů nebo vyzkoušet rozdělat oheň křesáním. Děti si mohou zahrát indiánské hry. Ve vesničce se pořádají také indiánská vystoupení, a to každou prázdninovou sobotu od 14:00. Uvidíte původní indiánské tance a písně, divadlo o prvním setkání indiánů s bělochy, zatančíte si Hadí tanec. |
|
| Indiánská vesnička je v provozu vždy od začátku července do konce srpna. | |
| Vzdálenost: cca 14 km | |
 |
|
| Vyhlídka Labská stráž | |
| Vyhlídkový pavilón Labská stráž se nachází v Děčíně na severním konci vrchu Kvádrberk na hřbetu pískovcové skály u císařské promenádní cesty vedoucí z Kvádrberku. | |
| Pískovcový pavilon byl postaven v roce 1890 z iniciativy děčínského okrašlovacího spolku podle architektonického návrhu stavitele Carla Höniga. Je velmi hodnotným příkladem drobné turistické a výletní architektury konce 19. století. Ke stavbě byly použity pískovcové kvádry, kopule a kuželky balustrádového zábradlí byly odlity tehdy poprvé použitou novou technologií armovaného betonu. Pavilonek v té době sloužil ke střežení přístupové cesty po vodě do Děčína. Odtud také název vyhlídky. |
 |
| V r. 2017 prošel pavilonek sám i jeho okolí celkovou náročnou rekonstrukcí. | |
| Místo je součástí rozsáhlého lesoparku, který tvoří důležité rekreační zázemí Děčína a zároveň je turistickým výchozím bodem do Českého Švýcarska směrem na Růžový hřeben, Belvedér u Labské Stráně a dále do Hřenska. Zde navazuje na zahraniční turistické trasy a tvoří tak mezinárodní turistický koridor Českosaské Švýcarsko. | |
| Z vyhlídky je nádherný výhled do kaňonu řeky Labe a na místní části Děčína - Loubí a Prostřední Žleb. Na vyhlídku vede červeně značená cesta z Kvádrberku. | |
| Vzdálenost: cca 5 km | |
| Klopotský vodopád | |
| Na státní hranici, kterou v těchto místech tvoří Klopotský potok, se nachází překrásný vodopád. Jeho jméno souvisí se zaniklou částí obce Dolní Žleb - Klopoty, která se rozkládala ve svahu nad Labem. Počeštěná podoba pochází z původního jména potoka Globt / Gelobtbach. | |
 |
Tři metry vysoký vodopád byl spolu s umělým jezírkem, kam voda přepadává, součástí napájecí soustavy bývalého mlýna. Přestože se jedná o místo vytvořené lidskou rukou, nijak mu tato skutečnost neubírá na atraktivitě, právě naopak. Jezírko v letních měsících nabízí pro odvážlivce příjemné koupání stranou od lidí; potok ve skalách vymodeloval soutěsku s nespoutaným rázem. Nápis v těsné blízkosti vodopádu je zřejmě připomínkou toho, kdo jej vybudoval. Nese datum 5.10.1856 a jméno Theodora Schneidera. |
| Vodopád je přístupný po strmé cestě, která vede kolem bývalého mlýna. | |
| Vzdálenost: cca 13 km | |
| Labská vyhlídka - Hřensko | |
| Zábradlím zabezpečená vyhlídka se nachází na skále nad hraniční obcí Hřensko. Poskytuje působivý pohled na údolí Kamenice a Hřensko, soutok řek Kamenice a Labe a také na scenérie údolí Labe. | |
| Vyhlídka se nachází na žluté turistické trase z Hřenska do Janova a stojí na konci prudkého stoupání v kopci nedaleko silnice. |  |
| Labská vyhlídka nabízí krásný pohled z ptačí perspektivy na mnohé přírodní cíle a Hřensko. Spatříte odsud domy s barevnými fasádami stojící v těsné blízkosti řeky, silnici vinoucí se v područí skal i klikatící se stužku řeky Labe. | |
| Při opravě vyhlídky byly zachovány původní prvky starobylého zábradlí, takže v maximální možné míře má vzhled, který si nese celou dobou, co zde stojí. | |
| Vzdálenost: cca 15 km | |
| Pevnost Königstein |
| Tato pevnost je jedna z největších horských pevností v Evropě, leží uprostřed Labských pískovců na náhorní plošině Königstein, 240 metrů nad hladinou Labe nad stejnojmennou německou obcí. |
| Nejstarší psanou zmínku o hradu lze nalézt na dekretu českého krále Václava I. z roku 1233, ve které je uvedeno jméno purkrabího hradu Gebharda vom Stein. Ve středověku hrad náležel k Českému království. |
 |
| Mezi lety 1589 a 1591/97 nechal Kristián I. Saský a jeho nástupce rozšířit hradní opevnění tak, že se pevnost stala nejsilnější v Sasku. |
| Z pískovcového kamene jsou vyzděny 1 800 metrů dlouhé a až 42 metrů vysoké hradby pevnosti. Uprostřed opevnění se nachází 152,5 metrů hluboká studna - nejhlubší v Sasku a druhá nejhlubší v Evropě. |
| Od roku 1955 je zpřístupněna jako vojenský historický skanzen o rozloze 9,5 hektarů. V letech 1967 až 1970 byl postaven osobní a nákladní výtah pro 42 osob. V uplynulých desítkách let navštívilo pevnost přes půl milionů návštěvníků ročně a 14. října 2005 byl uvítán 25miliontý návštěvník. V roce 2005 byl postaven druhý výtah, který přimknutý k hradbám, překonává panoramatickou kabinou pro 18 osob asi 42 metrů výšky. |
| Vzdálenost: cca 30 km |
| Děčín - mapa | |||
 |
| Děčín - Zámek | ||||
| Děčínský zámek je hrad přestavěný na zámek v Děčíně na pískovcové skále na pravém břehu Labe nad soutokem Labe a Ploučnice. | ||||
| Prvním opevněným sídlem na skále bývalo nejspíše raně středověké hradiště. Ve 13. století na jeho místě vyrostl gotický hrad. | ||||
 |
Na počátku čtrnáctého století jej získali Vartenberkové, kterým patřil až do roku 1511. Páni z Bünau nechali ve druhé polovině 16. století starý hrad přestavět na renesanční zámek. Třetím významným rodem v Děčíně se stali Thun-Hohensteinové, kteří zámek vlastnili v letech 1628 - 1932. Za nich byl zámek přestavěn v barokním a klasicistním slohu. |
|||
| Přestože sloužil jako panské sídlo, plnil až do osmnáctého století také funkci důležité zemské pevnosti, kterou často obléhala a dobývala cizí i císařská vojska. | ||||
| Významnou částí zámku je Dlouhá jízda - 270 metrů dlouhá a devět metrů široká ulice sevřená sedm metrů vysokými zdmi zdobenými slepými arkádami z r. 1672, dále pak Severní a Jižní zahrady. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka. |
||||
| Vzdálenost: cca 3 km | ||||
| Děčín - ZOO | ||||
| Těžko najdete krásnější zoologickou zahradu jako cíl rodinného výletu. Rozkládá se na vrchu Pastýřská stěna, obklopena městským lesoparkem. Oddělenou expozicí děčínské ZOO jsou Rajské ostrovy nacházející se nedaleko ZOO, cca 700 metrů od ZOO v centru města. | ||||
 |
ZOO chová přibližně 450 kusů zvířat ve více než 150 druzích. Jejím hlavním záměrem je chov vzácných a málo známých druhů zvířat, se kterými se v naší zemi jinde nesetkáme. Mezi nimi nechybí ani silně ohrožené druhy vedené v Červené knize ohrožených zvířat nebo CITES a mezi návštěvníky oblíbená zvířata jakolevhart obláčkový, tapír jihoamerický, makak chocholatý, mravenečník velký, vlk obecný, kakadu žlutolící či ara vojenský. | |||
| Zpestřením budou určitě zábavné hry pro děti a dospělé. Zoo je pro veřejnost otevřena po celý rok. Návštěvníkům nabízí i wifi připojení zdarma. Děčínská ZOO se v poslední době nejvíce zaměřuje právě na rodiny s dětmi. |
||||
| Vzdálenost: cca 2 km | ||||
| Děčín - Pastýřská stěna, vyhlídka, ferrata | ||||
| Pastýřská stěna vytváří jednu z neodmyslitelných dominant Děčína. Jde o pískovcovou skálu na levém břehu řeky Labe, přímo naproti Děčínskému zámku. | ||||
| Již v 19. století byla Pastýřská stěna (tehdy Schäferwand) oblíbeným turistickým cílem díky své nádherné poloze. V důsledku toho bylo rozhodnuto postavit zde dřevěnou chatrč, kterou v roce 1905 nahradila masivní dřevěná budova ve tvaru romantického zámku, která na Pastýřské stěně stojí dodnes. Z terasy restaurace je malebný výhled do údolí Labe a Děčínský zámek. Na zalesněném návrší se od r. 1945 nachází zoologická zahrada. |
 |
|||
| V dubnu roku 2014 zde byla dána do provozu „via ferrata“, t.j. tzv. zajištěná cesta, která umožňuje zdatnějším návštěvníkům výstup skalní stěnou pomocí fixních kovových prvků. Zájemcům je k dispozici celkem 16 různě obtížných výstupových cest. | ||||
| Přístup k vyhlídce je z parkoviště zoo, po cestě směrem k restauraci s vyhlídkou. Můžete ale využít i delší variantu, vedoucí po červené turistické značce z Labského nábřeží, kamennou pěšinou k vrcholu stěny. | ||||
| Vzdálenost: cca 3 km | ||||
| Synagoga v Podmoklech | |||
| Synagoga v Děčíně je secesní synagoga nacházející se v děčínské čtvrti Podmokly, na úpatí Pastýřské stěny. Konkrétní plány na výstavbu synagogy se rodily na konci 19. století, kdy spolek pro zřízení synagogy zahájil sbírku, do které přispěli i mnozí děčínští podnikatelé a mecenáši. |
|||
| Synagoga byla vystavěna roku 1907 v orientálně secesním slohu na pozemku v dnešní Žižkově ulici na místě bývalé sportovní haly a téhož roku byla vysvěcena rabínem Maxem Freundem. |  |
||
| V původním interiéru stálo ve dvou řadách jedenáct lavic, ve kterých byl prostor pro sezení 110 mužů, ženy měly svá místa nahoře v galerii, kam vedlo točité schodiště a kde se dnes konají umělecké výstavy. V současném interiéru slouží k sezení nové židle. Významnou součástí interiéru je také lustr z olovnatého křišťálu vyrobený v Kamenickém Šenově. | |||
| Ve druhém patře se nacházel byt šámese (správce synagogy), pod budovou je vystavěno také sklepení sloužící dnes setkáním členů děčínské židovské obce a jejich hostů. | |||
| Vzdálenost: cca 1 km | |||
| Staroměstský most | |||
| Staroměstský most je kamenný, památkově chráněný renesanční silniční most, který přemosťuje řeku Ploučnici nedaleko jejího ústí do Labe ve Starém Městě nedaleko od Děčínského zámku. | |||
| Byl postaven v letech 1564-1569 z pískovcových kvádrů. Nad středním pilířem je umístěno sousoší od Michala Jana Josefa Brokoffa z roku 1714 zpodobňující české patrony - sv. Jana Nepomuckého, sv. Víta a sv. Václava. |  Vzdálenost: cca 2 km |
||
| Samotný most je dlouhý 84 a široký témeř 5 m. Po povodních v roce 2002 byl opraven a dnes slouží jako lávka pro pěší a cyklisty. |
|||
 |
|||
| Železniční trať Děčín - Oldřichov | |
| Železniční trať Děčín - Oldřichov u Duchcova (přezdívaná Kozí dráha) je jednokolejná regionální trať v délce cca 45 km, spojující obce Děčín, Jílové, Libouchec, Telnice, Krupka, Novosedlice a Oldřichov u Duchcova. | |
 |
Dráha byla uvedena do provozu v roce 1871 a na svou dobu šlo o unikátní technické dílo. Vznikla jako součást delší trati Děčín - Duchcov - Chomutov společnosti Duchcovsko-podmokelská dráha. Šlo o konkurenční podnik k tehdy již zavedené Ústecko-teplické železnici. Sloužila především k dopravě vytěžené rudy v Krušných horách a uhlí z Teplicko-Mostecké pánve do Podmokel. |
| Ve válečných obdobích byla trať vedena jako strategická pro potřeby armády. | |
| V roce 2007 byla veškerá doprava na trati zastavena. | |
| Dne 26. března 2022 zde byl po 15 letech obnoven osobní provoz v úseku Děčín hlavní nádraží - Telnice. Zbylý úsek trati zůstává bez dopravy a proto jej turisté využívají jako tzv. „Podkrušnohorskou magistrálu“ k pěším výletům, při kterých si mohou prohlédnout technická zařízení a parametry dráhy z blízka. | |
| Opravy trati by měly pokračovat - další krokem by mělo být zprovoznění úseku z Telnice do Krupky. | |
| Vzdálenost k hlavnímu vlakovému nádraží Děčín: cca 1,5 km | |
| Lodní linka Ústí nad Labem - Děčín - Hřensko | |
| Loď vyplouvá ze zastávky Ústí nad Labem - centrum/hl. nádraží (za hlavním nádražím) dopoledne v 9:30, zpět z Hřenska vyplouvá v 15:10. Cesta do Hřenska trvá 3 hodiny, zpět 4 hodiny. Loď staví v Děčíně (11:25) a ve Hřensku/Dolním Žlebu (12:15). Loď jede: soboty, neděle a svátky od 2.4. do 30.5. a od 25.9. do 30.10. |
|
| Oblíbená je sousedská prodloužená plavba do Bad Schandau (Ústí n. L. centrum - Děčín - Dolní Žleb - Hřensko - Bad Schandau) a zpět ve dnech: 15.4. - 16.6. a 17.9. - 30.10. 2022. | |
| Plavbu zajišťuje Labská plavební společnost, kde si také můžete zamluvit místo. Rezervace na soboty doporučujeme neodkládat. Jízdenka pro dospělého stojí 40 Kč, děti 20Kč. |
|
| Vzdálenost k přístavišti v Ústí nad Labem: cca 24 km, k přístavišti v Děčíně cca 2,5 km | |
 |
|
